O bezpilotních letadlech, které by mohly fungovat v první linii válečných konfliktů, se už uvažovalo v sedmdesátých letech minulé století. Ovšem dostatečně kvalitní technologie byla k dispozici až s koncem tisíciletí. Dnes jsou bojové drony standardní součástí nejen americké, ale i dalších armád. Dokonce i naši političtí a vojenští představitelé nahlas přemýšlí, že by těmito bezpilotními letouny vyzbrojili i naši armádu. Daleko levnější a mnohem méně sofistikovanější verze se už ale v našich končinách používají dlouhá léta. A to jak pro zábavu, tak i k práci.
Jednoduché stroje
Drony, které si můžete dnes koupit takřka v každém hračkářství, nemají s bezpilotními vojenskými letadly takřka nic společného. Snad jen ten název. Jsou také daleko jednodušší a rovněž se snadněji ovládají. Navíc nejsou vybaveny proudovým motorem, ale klasickými vrtulemi. Fungují tedy na podobném principu jako helikoptéry. Dle počtu vrtulí se dělí na trikoptéry nebo kvadrykoptéry. Obecně platí, že čím více vrtulí, tím vyšší výkon a s nim i nosnost. Drony totiž nefungují pouze jako hračky pro děti, případně jejich tatínky, ale také jako regulérní pracovní nástroje.
Jsou užitečné
Pokud jste si někdy při sledování filmu říkali, jak filmaři dokázali vykouzlit ten krásný panoramatický záběr z výšky, tak vězte, že s největší pravděpodobností využili služeb drona. Silnější typy jsou schopny unést i špičkové HD kamery, které dnes tvůrci filmů a seriálů využívají. Na záběry mají navíc poměrně hodně času, jelikož baterie trikoptéry obvykle dokáže fungovat bez nabití až třicet minut. Samozřejmě, že záleží na typu. Některé druhy dokáží ve vzduchu manévrovat i hodinu, ovšem jsou také daleko dražší. Takovéto druhy využívají některé přepravní zásilkové služby, jelikož potřebují, aby stroj vydržel ve vzduchu nejen při cestě k příjemci, ale také při zpátečním letu na základnu.