Narozeniny by v naÅ¡em životÄ› nemÄ›ly být nikdy opomÃjeny. ProÄ? Protože ÄlovÄ›k by mÄ›l slavit to, že žije. Ve vesmÃru moc živých bytostà nenÃ, teda pokud vÃme. VÄ›dci a mnozà lidé s nimi pÅ™edpokládajÃ, že v kosmu existuje mnoho planet vhodných k životu, životem oplývajÃcÃch, ale pÅ™Ãmé důkazy chybÃ. NaÅ¡Ã matiÄku Zemi s námi lidmi obývajà miliony druhů živých bytostÃ, pouhým okem viditelných i neviditelných. Ty ale, pokud vÃme, Äas svého života nepoÄÃtajÃ. Nebo to dÄ›lajà způsobem, o nÄ›mž zatÃm nemáme potuchy. VÄ›da nám Å™Ãká, že ÄlovÄ›k má vÄ›domÃ, že si je vÄ›dom vlastnà smrtelnosti. Ano, umÃme poÄÃtat své dny a roky. A každý dožitý a prožitý rok je úspÄ›ch, který si zasloužà ocenÄ›nÃ. Oslava narozenin takovým ocenÄ›nÃm je.
Oslava je ocenÄ›nÃm
Pro samotného oslavence, i pro jeho blÃzké a přátele, kteřà slavà spolu s nÃm. Je to den radosti pro vÅ¡echny zúÄastnÄ›né. Mohou prožÃvat vzájemnou, blÃzkost, soudržnost i lásku. SmÄ›jà prožÃt kouzlo. A teplo a svÄ›tlo tÄ›ch chvil uložit ve svém srdci. V každém životÄ› nastane kruÅ¡ná doba různorodých těžkostà a osamÄ›nà a tehdy můžeme nahlédnout do svého nitra a chvÃle oslav si pÅ™ipomenout, v duchu je opÄ›t prožÃt. Tu poznáme, že náš život nenà tak zlý, jak se nám v těžkých Äasech zdá. Možná nám ta vzpomÃnka vykouzlà úsmÄ›v na tváři. A my si uvÄ›domÃme, že je to jiskÅ™iÄka, jež nám dá sÃlu obtÞe zvládnout a pÅ™ekonat, jiskÅ™iÄka, která je znamenÃm, že pÅ™ijdou dny lepÅ¡Ã. Kéž je každá oslava narozenin pro nás vÅ¡echny plná jiskÅ™iÄek, z nichž dokážeme vždy, když to budeme potÅ™ebovat, rozfoukat plamen sÃly a chuti do života, který dá svÄ›tlo a teplo nejen nám, ale i vÅ¡em lidem kolem nás.