Britští archeologové se opět začínají zajímat o historii Vikingů a prozkoumávají starší hroby. Některé z jejich nejnovějších objevů jsou velice zajímavé. Novému výzkumu bylo podrobeno čtrnáct vikinských raně středověkých hrobů, které se nacházejí na britském území. Archeologové zjistili, že šest z těchto čtrnácti koster patřilo kdysi ženám. To značí, že po boku Vikingských válečníků ze Skandinávských zemí, kteří se v osmém, až jedenáctém století vydávali na loupeživé výpravy k mnoha evropským břehům, zřejmě bojovaly také ženy. Dokonce i staré písemnosti z konce devátého století se zmiňují o přítomnosti vikingských žen a dětí v Británii.
Lodě Vikingů
Věhlasné vikingské lodě byly vyhlášené pro svoji snadnou ovladatelnost, rychlost a odolnost na moři při špatném počasí. Právě za bouřlivého a velmi větrného počasí vikingské lodě odolávaly ohromným vlnám díky vynalézavě provedeným pružným spojům. Samotná plachta na lodi potom byla velice ovladatelná a loď schopná takového manévru, že Vikingové na ní dokázali plout i velmi ostře proti větru. Navíc byla tato plavidla konstruována tak, že byla velice mělká a tak mohla přistávat i na mělčinách. Tato schopnost lodí umožňovala Vikingům provádět jejich pověstné nájezdy, kdy se posádka lodi rychle vylodila, anebo zase naopak dávala na ústup, pokud to bylo nutné. Než stačili nešťastní Evropští obyvatelé přivolat jakoukoli pomoc a než tato pomoc vůbec dorazila na místo, byli již Vikingští nájezdníci i s kořistí znovu na moři a v bezpečí.
Rohaté helmy neexistovaly
Rohaté helmy, které se s oblibou malují vikingským válečníkům, jsou vlastně nesmyslem. Pokud by totiž někdo zbraní zasáhl rohatou helmu Vikinga, mohl by mu díky rohům srazit helmu z hlavy, což by se nájezdníkovi stalo osudným. Skutečné helmy Vikingů byly bez rohů a jiných okras, byly zcela hladké.